18. května 2022

Petr Fiala: Dvacet minut Radiožurnálu: Nestyďte se požádat o dávku, není to ostuda ani selhání. Čelíme extrémní situaci

Radiožurnál: Každá šestá domácnost v Česku se podle zjištění PAQ Research a Českého rozhlasu potýká s výpadkem příjmů. Je vláda dost pružná v pomoci potřebným? Proč je například žádost o příspěvek na bydlení tak složitá, že většina oprávněných žadatelů o něj ani neusiluje? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl premiér a předseda ODS Petr Fiala.

Celý rozhovor s Petrem Fialou si můžete poslechnout na ČRo Radiožurnál.

Vláda přišla s deštníkem proti drahotě, k čemu má být dobrý?

Je to pomoc občanům. Aby viděli, jaká podpora se jich týká v té těžké situaci, ve které dneska jsou. Je potřeba říct, že si uvědomujeme, že spousta lidí čelí těm problémům spojeným se zvyšováním cen – ať už energií, potravin, všeho kolem. Naše vláda připravila řadu opatření, které mají pomoc. Třeba rozšíření seznamu lidí, na které se vztahují sociální dávky, rozšíření životního existenčního minima, příspěvku na bydlení. Několikrát se budou valorizovat důchody či pomáháme těm seniorům, kteří jsou v penzi a už si pomoci nemohou. Pomáháme také rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám. K tomu je například ten jednorázový příspěvek.

Ale takových opatření jsme udělali obrovské množství. Od začátku roku lidem posíláme zhruba 100 miliard korun, abychom jim pomohli s drahotou. Všechna ta opatření jsme chtěli dát na jedno místo, aby je tam snadno našli, aby věděli, co se jich týká. Ty webové stránky, destnikprotidrahote.cz jim dokonce i ukáží, kde mohou o tu podporu požádat, na co mají nárok, na koho se mají obrátit. Je to tedy taková služba pro občany, aby věděli, jak jim vláda pomáhá a co mohou oni sami udělat pro to, aby tu podporu získali dobře.

Podle odborníků je to ale zatím jenom informační rozcestník. Máte s tím Deštníkem větší ambice?

Je to informační rozcestník. Jsou to shromážděné informace na jednom místě a shrnují to, co vlastně jsme připravili pro občany, kteří mají problémy. Ten deštník proti drahotě ukazuje taky to, že vláda nedělá plošná opatření, která by zvyšovala inflaci, ale cíleně pomáhá lidem. Tam si prostě člověk najde, co potřebuje. Pokud je třeba rodič, tak tam najde opatření pro rodiny s dětmi. Když je senior v penzi, tak vidí, na co má nárok. Takže je to vlastně shrnutí toho na co lidé mají nárok. Mám na to spousty dobrých ohlasů. Lidé se o Deštník zajímají, ptají se na něj, hledají v něm. Takže myslím, že po této stránce svůj účel plní.

Ale má to i mezery. Například žádost o příspěvek na bydlení zůstává tak byrokraticky složitá, že spoustu lidí odradí.

Žádost o příspěvek na bydlení je byrokraticky složitá. To nebudu tajit. Je tak nastavená z minulosti a je velmi obtížné ji v krátkém čase změnit, ale snažíme se o to.

Proč je obtížné ji změnit?

Protože ta změna vyžaduje úpravy IT systému. Vyžaduje i některé kroky legislativní nebo kroky v podlegislativních normách. Navíc není úplně jednoduché to zjednodušit tak, aby současně stát měl jistotu, že ten příspěvek dostávají ti, kteří opravdu na něj mají nárok. Nicméně ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka slíbil, že do června se žádost o příspěvek výrazně zjednoduší. Nechci, abychom být zbytečně byrokraticky zatěžovali občany.

Na druhou stranu možná ještě není tak zle, když lidé o dávku, na kterou by měli nárok, nežádají.

To bych byl rád, kdyby to tak bylo, kdybyste měl pravdu. Možná je to ale tak, že dneska bohužel v důsledku růstu cen energií mají na dávky nárok i lidé, kteří nikdy o žádnou dávku nežádali. I proto existuje Deštník proti drahotě. I proto se výzvy ze strany vlády nebojte a nestyďte se. Není to žádná ostuda, není to žádné selhání. Čelíme extrémní situaci. Vedle nás je válka, ceny jdou do obrovských výšek a vy máte nárok na to, aby vám stát pomohl. Takže se nebojte.

I já využívám té příležitosti. Opravdu. Pokud máte existenční potíže, máte strach, jak zaplatit účty za elektřinu, podívejte se na Deštník proti drahotě nebo se obraťte na úřad práce či na ministerstvo práce a sociálních věcí, oni vám poradí. Nebojte se požádat o tu dávku. Pomůže a je to tak správně.

To, že lidé žádají málo nebo méně, než se dalo čekat, může být třeba i tím, že ten příspěvek na bydlení je tak malý, že mnohým lidem nestojí za to složitě o něj žádat.

Buďme ale spravedliví. O příspěvek žádá násobně více lidí, než tomu bylo v minulosti. I zvýšení životního a existenčního minima má dopad na spousty dalších dávek. Počty lidí a domácností, které na ně mají nárok, se zvyšují o statisíce. Takže se skutečně postupně vytváří to, o co nám jde – tedy ne, abychom pomáhali těm, kteří tu pomoc vůbec nepotřebují, ale aby ta pomoc cílila na ty, kteří už si pomoct sami nemohou.

Ředitel institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl včera v tomto pořadu kritizoval jednorázový příspěvek 5000 korun rodinám s dětmi jako populistický a nesystémový. Proč jste se k tomu rozhodli?

Já to zkusím říct velmi jednoduše. My se snažíme pomáhat cíleně a těm, kteří si pomoci nemohou. Nejprve jsme pomohli těm sociálně nejslabším sociálními dávkami a dalšími věcmi a pak jsme pomohli souběžně seniorům, protože ti už si také nemohou sami pomoci. To je ta trojí valorizace, která bude v letošním roce, a to zvýšení důchodů bude opravdu výrazné.

Ale pak je tu skupina lidí, kteří jsou ve střední třídě, nemají ještě nárok na dávky, ale už mají problémy. A na základě toho, co nám říkají odborníci i co vidíme z analýz, jsou tou nejpostiženější skupinou ti, kdo mají děti. Tak jsme se zaměřili na ně.

Já tu kritiku opravdu neberu. Ten příspěvek je cílený. Jde o 5000 korun, které dostanou v srpnu, tedy než jdou děti do školy. A kdo má děti, tak ví, že každá rodina má v tu chvíli zvýšené náklady. Teď budou rodiny navíc mít problémy s tím, jak zaplatit energie a všechno, co s nimi souvisí. A za každé dítě dostanou 5000 korun, pokud jako domácnost nemají roční příjem nad milion korun. Myslím, že to je správné. Je to i cesta, kterou šla řada vlád v zahraničí a je to cílená podpora těm, kteří ji opravdu potřebují, to znamená rodinám, samoživitelkám a samoživitelům.

Podle sociologa Daniela Prokopa by se automaticky měly valorizovat nejenom důchody, ale i další dávky. Je podle vás, pane premiére, reálné, že by se to dělalo skutečně třeba u rodičovské, slevy na poplatníka, u daní, u minimální mzdy?

Cesta valorizace je cesta dobrá. Pojďme se těch konkrétních věcích bavit. Abych byl konkrétní, tak my jsme teď přišli s řešením, jak například valorizovat příspěvek za státního pojištěnce. Jde o něco, o čem se každý rok nějak vyjednávalo a co bylo složité. My jsme přišli s řešením valorizačního mechanismu, který by příspěvek za státního pojištěnce automaticky valorizoval. Myslím si, že ta automatická valorizace na základě nějakých dobře stanovených kritérií je dobrá cesta.

Vidíme to u důchodů, který se v podstatě na základě růstu cen, inflace a dalších faktorů valorizuje automaticky a třeba i velmi často, jako je to i v tomto roce. To pomáhá těm, kteří se dostávají do problémů, ale hlavně těm, kteří nemají vůbec šanci si už sami pomoci. A to je podle mě správné řešení.

Nutné ke středeční vládní agendě. Proč potřebujete prodloužit nouzový stav, jak jste o to požádali sněmovnu?

Já nejsem žádný velký stoupenec nouzového stavu a opravdu nad tím přemýšlím a ptám se všech kolegů, zda to potřebujeme. Ale skutečně bez něj situaci nezvládneme. My zatím zvládáme ve srovnání s jinými zeměmi migrační vlnu nebo uprchlickou vlnu opravdu výborně. Ukazují to všechna čísla. 340 000 lidí, kteří přišli, jsou registrovaní.

Ke středě je 50 000 lidí na pracovním trhu, což je opravdu vynikající číslo, protože to znamená, že se uprchlíci dostávají na své nohy, přestávají být závislí na státu a naopak něco odvádějí. Všichni jsou ubytovaní. Abychom toto dokázali v té stávající legislativě ještě měsíc dělat, tak potřebujeme prodloužení nouzového stavu. Obsahuje totiž věci, které umožňují mnohem snadněji reagovat krajům, obcím, například když se ptají, kde dá zajišťovat ubytování. Jsou tam i další věci, které jsou prostě potřeba.

Můžete to říci konkrétně? K čemu jste dosud ten nouzový stav použili? Máte zprávu pro sněmovnu, jak jste slíbili?

Ano, máme zprávu pro sněmovnu. A toto jsou konkrétní věci. Jedná se například o zajišťování ubytování, financování některých věcí. Jedná se zkrátka o záležitosti, které můžete dělat třeba z hlediska kraje nebo obce jenom v případě, že je nouzový stav. Takže na to je potřeba. To mohu garantovat a všichni to vidí.

Nouzový stav se nepoužívá tak, jak se používal v době covidu předcházející vládou. Nikomu se nic nezakazuje, nikdo se neomezuje, nic se nikomu nebere. Ale na zjednodušení nákupů nebo zabezpečení věcí je potřeba. Je tu ještě jedno uplatnění, které možná s tou uprchlickou problematikou trochu souvisí, a to je plnění zásobníků s plynem, což je věc, která se týká naší energetické bezpečnosti. Takže přijdeme s argumenty do Poslanecké sněmovny. Kolegové budou argumentovat ze svých resortů velmi konkrétně a já si myslím, že nakonec sněmovnu přesvědčíme. Ale chci to říct jasně: je to poslední žádost o prodloužení nouzového stavu do konce června a hotovo.

Takže to garantujete?

Ano. Je to je to poslední žádost. A my současně připravujeme úpravu legislativy, která zaručí, že tu další pomoc a zvládání uprchlické vlny budeme moci dělat už bez nouzového stavu.

Vy jste mluvil o ubytování uprchlíků. Co situace Romů na pražském hlavním nádraží? Nepodcenila vláda to, co se tam děje?

Nepodcenila. Ale já poctivě říkám, žádnou radost z toho nemám. Ne všechno se prostě musí podařit vyřešit během několika dnů. Problémy skoro žádné nejsou, ale s několika stovkami nebo 1000 lidí ze 300 000 prostě problémy jsou.

Ale problém to je. Ředitel organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek vyzval v našem vysílání, aby se zapojila Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. Je to podle vás řešení?

Ten problém je komplexní. Já se pokusím velmi stručně říct, o co jde a co děláme. Jde o to, že je tam řada lidí, kteří mají nejenom ukrajinské občanství, ale i maďarské občanství, a kteří nemluví ukrajinsky. Tam ty standardní mechanismy nefungují. My potřebujeme mít jistotu, zda to maďarské občanství mají, nebo nemají. Pokud ho mají, tak nemají nárok na nic, protože jsou občany Evropské unie. Pokud ho nemají, tak se mě vztahují stejná pravidla, jako na ostatní uprchlíky z Ukrajiny.

Ten proces tzv. lustrace trvá příliš dlouho z důvodu, že maďarská strana nebyla úplně operativní. To se změnilo. Pan ministr Rakušan jednal se svým rakouským protějškem, vedli jsme jednání i na jiných úrovních a v tuto chvíli začíná ověřování probíhat rychleji. To by mělo vyřešit i ten problém, že jsou ti lidé jsou na nádraží. Aby tam nebyly, tak se mezitím vybudovalo stanové přístřeší, které by mělo sloužit jenom pro ty, kteří čekají na to, než budou zaregistrováni, než bude jasné, na co mají nárok a na co nárok nemají.

Vím, že se jedná o nepříjemnou situaci. Neděje se to jenom v Praze, určité problémy byly i v Brně. Vláda se tomu opravdu intenzivně věnuje a řešíme to. Jinak pokud ti lidé neodmítnou ubytování, které je jim nabídnuto na asistenčním centru, tak se k ubytování dostanou. Když ho odmítnou, Tak nastává zase jiný problém, ale to bychom tu byli dlouho.

Pane premiére, jak hodnotíte výběr prezidenta republiky nového guvernéra České národní banky, kterým se prvního července stane Aleš Michl?

Mluvil jsem o tom při svém pravidelném setkání s panem prezidentem. Je tu spousta obav kolem nového guvernéra a jsou to obavy, které vyjadřují ekonomové, lidé, kteří sledují politiku centrální banky. Já mohu jenom doufat, že i pod vedením nového pana guvernéra bude Česká národní banka dělat to, co má a plnit svoje cíle v měnové politice a samozřejmě bojovat proti inflaci.

Nesmíme zapomínat, že klíčové nástroje boje proti inflaci má centrální banka a ta má být na vládě nezávislá právě proto, aby nepodléhala určitým politickým tlakům. Takže já mohu jenom doufat, že banka bude i pod vedením pana guvernéra proti inflaci bojovat. Chci se s panem guvernérem v nejbližší době setkat a myslím, že je důležité, aby při dalších jmenování členů bankovní rady byla zachována určitá kontinuita a vyváženost. O tom jsem s panem prezidentem také mluvil.

Budete s prezidentem konzultovat, koho dalšího do bankovní rady jmenuje?

Budu, ale definitivní rozhodnutí je výlučná pravomoc pana prezidenta. Je to jedna z mála věcí, kde není žádná kontrasignace. Opravdu si vybírá pan prezident. Ale jak jsem s ním mluvil, tak si myslím, že si je Miloš Zeman v této věci si vědom toho, že tam určitá vyváženost být má.

A připouštíte, že jiný způsob boje s inflací, než Česká národní banka dosud uplatňovala, může být účinný, jak si myslí pan prezident?

Česká národní banka je nezávislá a pro mě je to z pozice předsedy vlády obtížné to komentovat, takže to nechám na České národní bance. Zatím víme z minulosti, že většina se rozhodovala tím způsobem, že zvyšovala úrokové míry. Bylo tam disentní stanovisko. K těm, kteří měli jiné stanovisko, patřil současný guvernér. Je to určitě na debatu těch, kteří měnové politice rozumí a detailně se jí zabývají. Já jenom doufám a věřím, že centrální banka bude dělat všechno pro to, abychom inflaci snížily.

Vláda dělá hodně. My jsme schválili protiinflační rozpočet, zmrazili platy úředníků. Udělali jsme spousty opatření, abychom jako Babišova vláda neroztáčeli inflační spirálu. Ale pořád máme jednu z nejvyšších a rychle rostoucích inflací v rámci Evropské unie. To musíme společnými silami zastavit. Inflace hrozně nebezpečná pro všechny občany.

Německo daruje České republice 15 tanků leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až 50 nejmodernějších tanků leopard. To je nová zpráva. Souvisí to nějak s naší pomocí Ukrajině?

Souvisí to s naší pomocí Ukrajině a já jsem rád, že naše jednání v Německu, ať již moje návštěva v Berlíně a jednání s panem kancléřem nebo teď paní ministryně Černochové, která to nakonec konkretizovala, vedla k těmto výsledkům. Je potřeba si uvědomit, že to je něco úplně nového.

My jsme takovou formu spolupráce s Německem v obranné a přímo armádní oblasti neměli. Je to i výraz ocenění toho, jakým způsobem Česká republika od začátku aktivní a jak pomáhá Ukrajině. Nebudu popírat, že tu bezprostřední souvislost s pomocí Ukrajiny je.

Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Ihor Žovkva řekl, že Česká republika chystá další zásilku zbraní pro Ukrajinu. Podle něj by mělo jít o další tanky, obrněnce a další vojenský materiál. Kdy bude mít Ukrajina tuto pomoc k dispozici?

My posíláme Ukrajině pomoc kontinuálně a já prosím o pochopení, že ty podrobnosti nemohu sdělovat. Nikoliv proto, že bych chtěl něco tajit, ale protože nedaleko od nás je válka. My pomáháme jedné straně válečného konfliktu, která čelí obrovské agresi. Rusko se opravdu neštítí ničeho. Já v zájmu toho, aby ta naše vojenská pomoc byla opravdu účinná, ale i z hlediska ochrany těch lidí, kteří to organizují a dodávají, musím zachovávat určitá pravidla.

Takže prosím o pochopení. Jenom mohu všechny ujistit: ano, dodáváme i vojenskou techniku. Vedle humanitární pomoci. Budeme v tom pokračovat a jsme rádi, že se k nám postupně přidala řada dalších zemí.

Řekl jste, že vzhledem k příkladné polské podpoře Ukrajiny teď není na místě Polsko zdržovat otázkami právního státu. Bude to platit i v době našeho předsednictví Evropské unii? Může Polsko očekávat, že jako předsednická země nebudeme podporovat tlak Evropské komise, aby Polsko dbalo na nezávislost své vlastní justice?

Já jsem to neřekl úplně takto, protože právní stát je důležitý, je důležitý pro mě, důležitý i pro Českou republiku. Ale Polsko v poslední době jednoznačně ukázalo, myslím všem, kteří o tom pochybovali, jak důležité jsou pro něj evropské hodnoty, jak se dokáže postavit nejenom proti Rusku a pro podporu Ukrajiny, ale jak třeba úžasným způsobem zvládá obrovskou vlnu uprchlíků a jak polská společnost prokazuje velkou míru solidarity.

A to jsou evropské hodnoty, které jsou v tuto chvíli klíčové. To jsem měl na mysli a vím z debat v rámci Evropské unie, že tak začíná nebo že tak uvažuje spousta dalších zemí. Samozřejmě role České republiky jako předsednické země bude i v tom, abychom ty konfliktní místa moderovali a snažili se dovést k nějakému výsledku.

A této role se určitě zhostíme. Nejenom v tomto případě. Druhé velké téma je třeba přístup západního Balkánu a výhrady některých státu, třeba konflikt Severní Makedonie, Bulharsko atd. Ale to neznamená, že tady trpíme nějakým mesiášským komplexem doby, že si myslíme, že to, co se nepodařilo vyřešit spoustě zemí před námi, Česká republika zázračně vyřeší. Jsme ale připraveni se k těm otázkám postavit tak, jak nám to jako předsednické zemi bude příslušet.

Budeme usilovat o vyhlášení společné evropské ekonomické pomoci Ukrajině?

Ano, to bych si velmi přál. Já bych si velmi přál, kdyby se summit, který budeme pořádat, věnoval právě poválečné obnově Ukrajiny. Kdybychom v Praze mohli přivítat nejenom lídry Evropské unie, ale také prezidenta Zelenského, kdybychom mohli tady představit něco jako Marshallův plán pro Ukrajinu. Je to potřebné pro Ukrajinu, pro Evropu, pro všechny, a České republice by to slušelo. To ale má jednu podmínku, kterou nemohou ovlivnit a kterou nemohou slíbit, že bude splněna, protože na ni je potřeba něco úplně jiného – aby Ukrajina byla v míru, aby válečný konflikt skončil. Aby skončil, doufám tak, že zůstane zachována nezávislá svobodná Ukrajina a že Vladimir Putin neuspěje se svou agresivní politikou.

Přivítal jste žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance. Jak vážnou komplikací je nekompromisně odmítavý postoj tureckého vládce Erdoğan?

To uvidíme v dalších jednáních. Ale myslím, že bude velká snaha přesvědčit Turecko, že nemá blokovat žádost Finska a Švédska. Pro Evropu je toto velice důležité, že dvě země, které byly vojensky takto neutrální, dlouhodobě nebyly členy žádných vojenských uskupení, najednou chtějí vstoupit do NATO. Je to výsledek té agresivní politiky Vladimira Putina.

Finský prezident to myslím formuloval velmi precizně. Je to prostě protireakce a pocit ohrožení, které ty země mají, je vede k tomu, že změnily svůj přístup a chtějí se stát součástí Severoatlantické aliance. A mají v tom jednoznačnou podporu České republiky.

Nese případné rozšíření aliance v sobě riziko dalšího vyhrocení vztahů s Ruskem? Jaké se dají v takovém případě čekat kroky Kremlu?

Ten, kdo vyhrotil ty vztahy, kdo odmítl všechna diplomatická řešení, bylo Rusko. Rusko se dopustilo neuvěřitelné bezprecedentní agrese vůči Ukrajině. Vidíme válečné zločiny, která dělá prakticky v přímém přenosu.

Když si uvědomíme, co se tam děje, tak je to něco, co si nikdo z nás vlastně nedovedl představit. Takže mluvit o tom, že ještě nějakým způsobem zhoršíme vztahy s Ruskem, určitě není na místě. My musíme udělat všechno pro to, aby Rusko nemohlo pokračovat ve své agresivní politice, aby neuspělo na Ukrajině.

To, že uspěje na Ukrajině, půjde dál, svobodný svět nesmí připustit. Čím dál víc lidí to chápe, a proto děláme všechny kroky na podporu Ukrajiny a kroky k zastavení ruské agrese a agresivního Putinova režimu.