29. dubna 2016

Petr Fiala: Jižní Čechy na mě působí pozitivně. To se nedá o každém regionu říct

Petr Fiala: Jižní Čechy na mě působí pozitivně. To se nedá o každém regionu říct

Předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala je charismatická osobnost a vrací stranu do popředí politické scény. Bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity a bývalý ministr školství vlády Petra Nečase dělá při svých debatách po celé republice dojem a ve většině případů se mu za to od občanů dostává potlesku. Podobně jako tomu bylo ve středu v Českém Krumlově, kde na diskusi s pravicově smýšlejícími lidmi mluvil především o migrační krizi.

 
Na jaře podnikáte jako předseda Občanské demokratické strany tour, na které s občany debatujete o dvou tématech. Jedním z nich je migrační krize. Pro Český Krumlov jste vybral právě tuto diskusi s názvem Abychom se nemuseli bát. Co tedy musí Česká republika udělat, abychom se v současné době nemuseli bát? 
 
Svět kolem nás přestal být bezpečný, Evropu ohrožuje řada věcí včetně nekontrolované migrace. Lidé z toho mají obavy, není možné nečinně přihlížet, nebo říkat, že se nic neděje a že se nás to netýká. Co se děje v Evropě, se nás týká, ať chceme, nebo nechceme. ODS představila jasný program, jak máme v migrační krizi postupovat, abychom chránili bezpečnost a zájmy českých občanů. Víme, co musíme udělat u nás a hlavně co máme prosazovat v Evropské unii. Je potřeba zastavit nekontrolovanou migraci, budovat hotspoty mimo území Evropy, uzavřít návratové dohody se státy, odkud sem lidé přicházejí, vést informační kampaň, bojovat proti pašerákům lidí včetně zvýšení trestů za převaděčství a zesílit tlak na integraci těch, kteří zde zůstávají. Věcí, které musíme udělat, je celá řada. Česká vláda je bohužel pasivní a ve vleku událostí, a proto nedokáže čelit špatným řešením, která přicházejí z Bruselu, jako jsou kvóty nebo nápad na sjednocení azylové politiky. 
 
Ve svých programových cílech na prvním místě zmiňujete vyloučení států, které nejsou schopny chránit vnější hranici Evropské unie, ze Schengenu. Na diskusi jste několikrát zmínil především Řecko. Je podle vás ještě možné, aby Řecko zmíněnou hranici ochránilo? 
 
Je to velmi nepravděpodobné, protože Řecko zatím nedokázalo naplnit téměř nic, co ostatním státům Evropské unie slíbilo. Vzpomeňme jen na problémy Řecka v rámci eurozóny. Bohužel nejde jen o Řecko, ale o nás. Pokud státy na vnější hranici Schengenu nebudou plnit své povinnosti, tak pak schengenský prostor nemůže zůstat otevřený. Proto je nutné, aby ty státy, které vnější hranici chránit nedokáží, byly ze schengenského systému vyloučeny. 
 
Pokud by ze Schengenu bylo vyloučeno například Řecko, nemohlo by to vést k daleko větší destabilizaci Evropské unie jako takové? 
 
Evropská unie se nerovná Schengen, dokonce Schengenský systém původně vznikl mimo strukturu Evropské unie. Problémem je, že do Řecka byly v posledních letech investovány desítky miliard eur na jeho záchranu v eurozóně, a proto není pro některé země, hlavně pro Německo, představitelné Řecko například ze Schengenu vyloučit. Jenomže to dilema, před kterým stojíme, je jednoduché. Buď budeme schopni chránit hranice schengenského prostoru, a pak můžeme mít otevřenou Evropu bez hranic, anebo ne, a pak musíme chránit hranice jednotlivých států. Destabilizace Evropské unie není hrozba, to už je dnes fakt. Všimněme si například, že státy hledají řešení mimo Evropskou unii, vzpomeňme jen na uzavření západobalkánské cesty. To je případ akce, která byla udělána proti vůli Bruselu a na níž se domluvily státy, které jsou v Evropské unie a v schengenském systému, které jsou jenom v Evropské unii a dokonce s Makedonií, která není součástí ani Evropské unie ani Schengenu. 
 
Vůči Evropské unii jste v debatě vystupoval spíše kriticky. Je na „programu“ její výrazná reforma? Dá se říct, jak by měla probíhat? 
 
Jsem přesvědčený Evropan, ale k současnému vývoji Evropské unie jsem kritický. Ne proto, že bych z ní chtěl vystupovat, nebo ji rozbíjet, ale proto, že bez reformy nemůže Evropská unie dále existovat. Je potřeba rozvolnit některé politiky, zrovnoprávnit země, které mají a nemají euro, opustit ideu „stále užší unie“ a začít se soustředit na podstatné věci. Přece nemusíme v Evropě sjednocovat to, jak mají vypadat rohlíky nebo jak vysoko má být okno od země, ale měli bychom se spíš soustředit na spolupráci v bezpečnostních a obranných otázkách. Evropská unie dnes dělá pravý opak, byrokraticky centralizuje všechno, vymýšlí věci, které nefungují, například kvóty, ale skutečné problémy občanů neřeší. 
 
Proč podle vás nefunguje dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem? Vždyť pro Evropskou unii je to momentálně klíčový dokument, na jehož znění se obě strany domlouvaly poměrně dlouhou dobu. 
 
Stačí se podívat na aktuální čísla o tom, kolik lidí bylo vráceno do Turecka. Ale jde o podstatnější věc. Opravdu jsme připraveni na bezvízový styk se zemí, která má problémy s demokracií, která leží v krizovém regionu a která má problémy s Kurdy a tak dále. Slíbit Turecku bezvízový styk a ještě to, že otevřeme přístupové kapitoly, a tím fakticky budeme jednat o vstupu Turecka do Evropské unie, považuji za velkou chybu. Turecko je náš spojenec v NATO, to je dobré a tak to musí zůstat. Ale otevírat Turecku „evropskou náruč“ je nebezpečné a nesmyslné. Dohoda s Tureckem vyhovuje tak maximálně Německu. Ale pro Evropu je nevýhodná. 
 
Přestože Česká republika asi momentálně není „vyhledávaným“ útočištěm uprchlíků (viz přerozdělovací kvóty), radikální názory občanů vůči této skupině lidí s jinou kulturou a náboženstvím sílí. Přiznám se, že mě toto téma aktuálně znepokojuje daleko víc. Vy osobně nemáte strach z čím dál větší míry xenofobie, nacionalismu a extremismu? 
 
V České republice žije zhruba půl milionu cizinců, kteří zde pracují, dosahují vysokých pozic a s žádnou xenofobií, nacionalismem a extremismem se zpravidla nesetkávají. Podíváme-li se na to s odstupem a na základě srovnání, zjistíme, že míra těchto negativních jevů je v České republice nižší než ve většině jiných zemí. Nenechávejme si nic namluvit. Vždy budu v první řadě bojovníků proti násilí a extrémním postojům. Jenomže radikalismu nemůžeme čelit tím, že o problémech mlčíme, ale jen tím, že o nich bez politické korektnosti otevřeně mluvíme a nabízíme lidem demokratická řešení. To děláme a to je nejlepší ochrana před extremismem.  
 
Jižní Čechy byly dříve velkou baštou pravice. Co musí Občanská demokratická strana udělat v následujících týdnech a měsících, aby tomu tak třeba už při nastávajících krajských volbách bylo? 
 
Nabízíme občanům důvěryhodnou kandidátku s řadou známých osobností, v jejímž čele je dlouholetý bývalý úspěšný hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Máme dobrý program, který je postaven na ochraně lidské svobody spojené s odpovědností, na svobodě podnikání, který oslovuje pracovité a aktivní lidi, který se stará o bezpečnost občanů a který nás dovede k modernímu, dobře fungujícímu státu, který odpovídá výzvám 21. století. Ale myslím, že víc než všechny řeči a sliby, mohou lidi přesvědčit ti, kteří je garantují. Osobnosti na naší jihočeské kandidátce takovou záruku představují. 
 
S jakým výsledkem by Občanská demokratická strana byla ve zmíněných volbách spokojena? 
 
Žádné číslo vám neřeknu, navíc situace v české politice je hodně jiná, než byla před čtyřmi lety. Skoro na všech úrovních tohoto státu, od krajů, přes parlament, vládu, až po prezidenta, vládne levice. Moc je potřeba vyvažovat. Naším cílem musí být, abychom opět mohli převzít alespoň v některých krajích politickou odpovědnost a nabídli občanům jinou politiku, než jakou jim nabízí sociální demokracie zpravidla ve spojení s komunisty. Levice vede naši zemi špatným směrem a je potřeba ji zastavit dřív, než bude pozdě. 
 
Řekl jste, že na jih Čech jezdíte rád. Jaký má Petr Fiala osobní vztah k tomuto kraji? 
 
Jižní Čechy jsou krásné. Je tu nádherná krajina, úžasná architektura, bohatý kulturní život a je vidět, že lidem se tu dobře žije. Jednoduše řečeno, jižní Čechy jako celek na mě působí pozitivně a to se nedá o každém regionu říct. Myslím, že to, co dělá Jižní Čechy dobrým místem pro život, je potřeba rozvíjet a ne oslabovat. A právě to svou politikou chceme dělat.  

(Autor: Lukáš Dvořák)