aktuality

Andrej Babiš si v roce 2019 objednal Green Deal. Giganticky ambiciózní evropský plán na dosažení klimatické neutrality. A teď, když přicházejí první účty, už poněkolikáté kritizuje naši vládu, že je Česko bude muset zaplatit. Přitom je pod Green Dealem podepsán právě on! Dává vám to smysl?

V roce 2015 schválila vláda Bohuslava Sobotky (s ministry Babišem a Brabcem z ANO) Pařížskou klimatickou dohodu. Z ní přímo vychází evropský Green Deal a závazek dosáhnout nulových emisí do poloviny století. V roce 2019 je odsouhlasila vláda Andreje Babiše. Následující rok Babiš podepsal dokonce zrychlení původního plánu (to jest snížení emisí o 55 procent do roku 2030).

V žádném z těchto kroků Andrej Babiš nedal na stůl jedinou výhradu nebo výjimku. Vždy jednal servilně, všechno odsouhlasil, v Bruselu se s nikým nebavil, na český průmysl a domácnosti ani nepomyslel. O ty má starost až dnes. Zatímco ODS se z opozice všechny tyto dohody snažila rozporovat. A co nám tehdy Andrej Babiš vzkazoval? Že tomu nerozumíme.

Moje vláda převzala zemi až v prosinci 2021 a od začátku likviduje požáry, které Andrej Babiš pomáhal zakládat. Hned po nástupu jsme prosadili jádro do tzv. taxonomie veřejných financí. Tento složitý termín znamená, že se EU na jadernou energetiku přestala dívat jako na něco špinavého – jaderné elektrárny je naopak možné financovat i z evropských peněz. To je naprosto klíčové pro naše budoucí reaktory.

Povedlo se nám zmírnit řadu škodlivých návrhů pro automobilový průmysl, na němž naše ekonomika hodně závisí: upravili jsme normu Euro7 tak, aby nezlikvidovala malá auta se spalovacím motorem. Změnili jsme pravidla, podle nichž měly automobilky platit přísné pokuty za nadlimitní CO . Tím 2 jsme ušetřili desítky miliard korun, které mohou firmy v Mladé Boleslavi, Nošovicích, Kvasinách nebo Jihlavě investovat, aby dokázaly čelit asijské konkurenci a zachovaly v regionech pracovní místa.

Takové věci se nám daří prosazovat, protože umíme vyjednávat se zeměmi, které mají podobné problémy jako my. Nedávno jsme na svou stranu získali 18 evropských států, které podpořily náš návrh na úpravu emisních povolenek pro dopravu a vytápění. Už když se toto nařízení schvalovalo, vyjednali jsme víc peněz na energetické úspory a modernizaci energetiky. Přispíváme z nich třeba na zateplování rodinných a bytových domů, aby lidé ušetřili na účtech za energie.

Hrajeme s kartami, které nám Andrej Babiš přenechal, ale dosáhli jsme maxima možného. Využili jsme proměnu názorů v řadě členských států a navrhli další úpravy povolenek – například silnější pojistky proti růstu cen, aby nám nehrozily katastrofické scénáře, jimiž někteří politici straší veřejnost. Komise by měla s úpravou pravidel přijít už teď na podzim.

Bez spojenců to nejde

A takto se to dělá, pane Babiši. Vykřikovat doma totiž nestačí. Když chcete měnit pravidla, která se nás přímo dotýkají, musíte si najít silné spojence. Takto budeme hledat podporu pro úplné zrušení emisních povolenek (proto je moje vláda dosud nezavedla a ani to nemá v plánu). A půjdeme ještě dál – budeme tlačit na to, aby se do Evropy vrátilo realistické myšlení, aby bojovala s byrokracií, starala se o prosperitu a mohla konkurovat Americe a Asii.

Nic z toho se nám nepovede, pokud se vrátíme k Babišově politice – v Bruselu všechno odkývat a doma na to pak nadávat. S Andrejem Babišem bychom žádné koalice států neměli. Zůstali bychom v jednom klubu maximálně se Slovenskem a Maďarskem. S Tomiem Okamurou a Kateřinou Konečnou ve vládě by jiný scénář ani nepřicházel v úvahu.

Andrej Babiš dobře ví, že by reálnou změnu Green Dealu nikdy neprosadil, protože by neměl s kým. Evropští lídři jej oprávněně vnímají jako riziko – ať už kvůli zneužívání dotací, lavírování v zahraniční politice, nebo nejnověji kvůli extremistům, bez nichž by nedokázal složit vládu. A tak se snaží alespoň vylhat ze svých vlastních selhání.

Takže znovu: my jsme Green Deal nevyjednali. Děláme ale maximum pro to, aby na české firmy a domácnosti dopadl co možná nejméně.