24. června 2022

Premiér Petr Fiala se zúčastnil summitu Evropské rady v Bruselu, označil ho za historický

Premiér Petr Fiala se zúčastnil summitu Evropské rady v Bruselu, označil ho za historický

www.vlada.cz: V kulisách pokračující ruské agrese vůči Ukrajině proběhl ve čtvrtek 23. a v pátek 24. června 2022 v Bruselu další summit Evropské rady. Téma Ukrajiny a dopadů ruské agrese na země Evropské unie bylo dominantní. Evropská rada odsouhlasila Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země na členství v EU, zabývala se i otázkou vysokých cen energií, omezováním dodávek ruského plynu do Evropy a inflací. Lídři zemí sedmadvacítky ale jednali i s představiteli zemí západního Balkánu, diskutovali o prohloubení vztahů Unie s dalšími nečlenskými státy v Evropě a v rámci eurosummitu schválili zavedení eura v Chorvatsku od ledna 2023.

Jedním z nejdůležitějších bodů čtvrtečního jednání Evropské rady bylo projednání kandidátského statusu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Tyto tři postsovětské republiky usilují o členství v Evropské unii. Lídři zemí EU vyslyšeli názor Evropského parlamentu i Evropské komise a kandidátský status Ukrajině a Moldavsku jednomyslně odsouhlasili. Gruzie podle nich ještě musí dokončit některé klíčové reformy.

„Já bych označil tuto Evropskou radu za historickou, a to právě kvůli udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Je to velevýznamný signál, je to důležité nejen pro Ukrajinu a Moldavsko, ale je to důležité pro celou Evropu. Ukazuje to, že sdílíme stejné hodnoty, že jsme těmto zemím otevřeli dveře Evropské unie, a tím i evropskou budoucnost a perspektivu. A v kontextu války, které statečně čelí ukrajinský lid, je toto významný signál ze strany Evropské unie,“ podotkl premiér Fiala.

Podle českého premiéra bylo hlasování o kandidátském statusu pro tyto dvě země další ukázkou jednoty, s jakou Evropská unie vystupuje, s jakou se staví vůči agresivnímu chování Ruské federace. „My jsme opět na Evropské radě ukázali, že jsme schopni se domluvit, že zastáváme stejné postoje a že máme jednotný názor na to, jak je potřeba podporovat Ukrajinu,“ poznamenal Petr Fiala.

Ještě před zahájením summitu Evropské rady se premiéři a prezidenti zemí EU setkali s představiteli zemí západního Balkánu, které také usilují o vstup do Unie. Problém je především se zahájením přístupového procesu se Severní Makedonií a Albánií, které dosud blokuje Bulharsko. „Nebudu tajit, že ta jednání se zeměmi západního Balkánu neprobíhají úplně optimálně,“ připustil předseda české vlády. „U některých zemí západního Balkánu se objevuje v Bruselu určitá nespokojenost a možná i frustrace z toho, jak ten proces trvá dlouho. A opravdu u některých těch zemí jsou to dlouhá léta, kdy čekají, někdy i více než deset let. My jsme se tím důkladně zabývali i na jednání Evropské rady. Řekl bych, že se nám podařilo najít řešení, které otvírá dveře pro Bosnu a Hercegovinu, což je velice důležité i z hlediska stability této země a jejího významu pro Balkán,“ uvedl premiér Fiala. Další posun ve vyjednávání bude podle předsedy vlády důležitým úkolem pro začínající české předsednictví.

Velkým úspěchem summitu je také shoda na dalším postupu v možném rozšíření spolupráce EU s dalšími evropskými nečlenskými státy, tzv. konceptu širší Evropy. „Byl jsem požádán, abych spolu s francouzským prezidentem Macronem a předsedou Evropské rady Michelem připravil základní koncept neformálního summitu, který by se na této bázi mohl konat v Praze. Považuji to za důležité a je to velká důvěra svěřená našemu předsednictví,“ konstatoval premiér Fiala. Koncept širší Evropy by měl zahrnovat všechny státy Evropy od Islandu po Ukrajinu. „Myslím, že přemýšlet nad nějakou novou platformou evropské spolupráce, rozvíjet ten nápad, se kterým přišel francouzský prezident Macron, je správná cesta. A my jsme při českém předsednictví připraveni to posunout dál,“ řekl. „Na této platformě bychom se mohli bavit jednak se státy, které uvažují o vstupu do Evropské unie, jsou na cestě k Evropské unii, nebo jsou evropskými zeměmi, sdílejí naše hodnoty, ale z různých důvodů členy Evropské unie nejsou nebo už nejsou,“ doplnil premiér Fiala.

Tématem jednání lídrů byla i současná energetická krize vyvolaná chováním Ruské federace, která zneužívá závislosti řady evropských zemí na dodávkách ruské ropy a plynu, a také vysoká míra inflace v řadě členských zemí. „Dohodli jsme se na tom, že členské státy budou více koordinovat postup v otázce nákupů energií, a pokud jde o získávání alternativních zdrojů, tak abychom dokázali si poradit jednak s cenami energií, jednak s problémy s dodávkami energií z Ruska a abychom využili všechny možnosti, které společná Evropa nabízí. V těchto dnech vzniká platforma pro společné nákupy energií, a díky této platformě, která je na dobrovolné bázi, budou evropské státy moci dosáhnout nepochybně na nižší ceny, především v případě plynu, což je pro Evropu důležité,“ přiblížil závěry jednání premiér Fiala.

Premiér Petr Fiala se v Bruselu sešel také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Tématem schůzky byly mimo jiné plány českého předsednictví v Radě EU, nadcházející důležitý summit zemí NATO v Madridu, jehož tématem bude mimo jiné rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko, i aktuální bezpečnostní situace v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po schůzce poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. „Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit,“ upozornil ale premiér Fiala.