29. října 2018

Petr Fiala: Státní rozpočet podle Babiše? Mdlý, neambiciózní a nerealistický

Petr Fiala: Státní rozpočet podle Babiše? Mdlý, neambiciózní a nerealistický

FORUM 24: Mezi zakladateli naší moderní státnosti si oprávněně na čestném místě připomínáme i Aloise Rašína. Stěží lze rozhodnout, zda má náš obdiv spíše pro statečné postoje v zápase za národní sebeurčení v rakousko-uherské monarchii nebo jako úspěšný ministr financí, který dokázal osamostatnit měnu nového státu a důsledně se snažil v nesmírně obtížných podmínkách prostřednictvím deflační politiky o zdravé státní a veřejné finance. Poslední rozpočet, který před svou tragickou smrtí připravil, rozpočet na rok 1923, byl vyrovnaný.

 
Autor výroku, že „Šetrnost je jedna část dobré politiky. Účelnost je část druhá“, by nejspíše nerozuměl tomu, proč při příznivém hospodářském vývoji, o jakém se první republice ani nesnilo, se dnes sestavuje deficitní rozpočet se stále větším státem a stále vyššími výdaji.
 
Už vůbec by si ale nedovedl představit, že schvalování rozpočtu vlastně nikoho moc nezajímá. Ruku na srdce, kdo z vás si všiml, že Poslanecká sněmovna minulý týden projednala a schválila státní rozpočet v prvním čtení? A určitě byste nedokázali říct, v čem konkrétně tento rozpočet posune ČR dopředu. Co významného vláda jeho prostřednictvím sleduje a chce dosáhnout, jaká významná priorita, kvůli které tato vláda vznikla (pokud by tedy nějakou měla), se v tomto rozpočtu odráží.
 
Kdekdo opakuje: rozpočet je nejdůležitějším zákonem roku. Říká to i prezident. Ale jakou váhu mu letos dali například samotní nejvyšší ústavní činitelé? Skoro žádnou. Naopak dělali všechno pro to, abyste si ničeho nevšimli.
 
Předkladatel rozpočtu premiér Babiš to zorganizoval tak, že se jednání o rozpočtu vůbec nezúčastnil! To je tedy opravdu unikátní, na nic podobného si nevzpomínám. O své cestě do Londýna se nedozvěděl den před parlamentní schůzí a vše se dalo zařídit tak, aby byl při rozpočtu ve sněmovně přítomen. Kdyby chtěl. Jenže on zjevně nechtěl.
 
Prezident Zeman kvůli rozpočtu přichází do sněmovny každoročně. Za co jednu vládu (tu předchozí) kritizoval, za to té současné udělil rozhřešení (slabé investice). A byl s rozpočtem asi spokojený. Najednou mu nevadí ani deficit, zatímco ještě před dvěma lety tvrdil, že rozpočet má být v době růstu dokonce přebytkový. Nu, časy se prostě mění a jen idiot nemění…. znáte to, že ano. Prezidentovou jedinou konkrétní výhradou byly 2 miliardy korun na inkluzi, které navrhl škrtnout. Mluvíme o rozpočtu s celkovými výdaji 1500 miliard korun!
 
Jaké jsou důvody, že rozpočet nezajímal premiéra a prezident šel promluvit jen o dvou miliardách? A proč se s výjimkou komunistů žádní vládní poslanci v diskusi příliš neangažovali?
 
Jsme na vrcholu dlouhého a příznivého období ekonomického růstu. Příjmy státního rozpočtu nebyly nikdy tak vysoké, jako v těchto letech. Nikdy v historii stát nehospodařil s tolika prostředky, jako bude mít k dispozici příští rok. Jednání o státním rozpočtu by proto mělo být plné pozitivních, a ještě pozitivnějších zpráv. Jenže diskuse byla nezajímavá a mdlá, protože i návrh rozpočtu je přesně takový: nezajímavý, mdlý, bez cíle a bez priorit.
 
A stejně mdlá bude „hostina“ pro všechny, kterou vláda slibovala na vrcholu ekonomického růstu. Někdo bude mít samozřejmě radost. Zvednou se důchody části seniorů. Některým více, jiným méně. V průměru se zvýší příjmy státních zaměstnanců o 8 %. Aby bylo ale jasno, tak u zaměstnanců v soukromém sektoru, kteří na toto všechno, co vládní koalice utrácí, vydělávají, se s růstem mezd jaksi nepočítá. Protože vláda nepočítá se snížením daní, nepočítá se snížením odvodů a neudělá nic pro zlepšení podmínek pro živnostníky nebo podnikatele. Zaradují se možná ještě rodiče studentů, že ušetří na jízdném – přičemž nejbohatší ušetří stejně jako rodiče v nouzi.
 
Tím jsme příznivé zprávy vyčerpali a příznivější už nebudou. Takto vypadá slibovaná hostina v zemi, která prožívá nejdelší období ekonomického růstu. Toto připravila vláda, která vybere od lidí rekordně vysoké daně a odvody. Levicová vláda, která je tu prý „pro všechny“. Toto je vrcholné číslo, jaké dokáže v dobách rekordních ekonomických růstů předvést.
 
V kampani před komunálními volbami jsme slyšeli od předsedy vlády sliby o plánu masivních investic na příštích 10 let, které budou přímo revolucí ve veřejných investicích. Realita v rozpočtu na příští rok? Jestliže v roce 2015 tvořily kapitálové výdaje 13,5 % výdajů státního rozpočtu, příští rok vláda plánuje pouze 8 % kapitálových výdajů.
 
Slyšeli jsme premiéra mluvit o tom, že si uvědomuje důležitost výzkumu, vývoje a inovací. Realita? Výdaje v roce 2015 činily 0,9 % HDP, příští rok vláda plánuje 0,8 % HDP.
 
Během návštěvy předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka v Rusku jsme si mohli přečíst v ruských novinách Rossijskaja gazeta, že „Potomci dobrého vojáka Švejka (…) si moc nelámou hlavu s upevněním svých ozbrojených sil, zato důkladně sledují vývoj cen piva a párků“. Tomuto urážlivému tónu vláda jen nahrává. Zřejmě v ruských novinách znají návrh našeho rozpočtu. Letos dala vláda na obranu 1,11 % HDP, v příštím roce plánuje „růst“ na 1,19 % HDP. Dosáhnout na 2 % nebo alespoň slibovaných 1,4 % je v nedohledu.
 
Ne, tohle opravdu není vláda „pro všechny“, jak se snaží vymluvit ze svého manévru doleva předsedy vlády. V soukromé sféře platy kvůli vládě neporostou, protože daňové zatížení se nesníží. Počet státních zaměstnanců se opět zvýší. Byrokracie poroste, podmínky pro aktivní lidi a pro podnikání se zcela jistě nezlepší.
 
Původně předseda vlády sliboval, že tohle bude první skutečný rozpočet změny. Bude to první rozpočet v jeho plné režii. Myslím, že je jasné, proč se nakonec projednávání rozpočtu odehrává v utlumeném módu. Proč si ani předseda vlády nedal záležet na tom, aby ho řádně hájil a proč utíkal ze sněmovny.
 
Protože tento rozpočet nepřibližuje ČR do skupiny nejlepších zemí. Neodráží možnosti ekonomického růstu, nezvyšuje konkurenceschopnost ČR ani nevytváří nové příležitosti pro lepší život občanů. Skutečný problém tohoto rozpočtu nespočívá v jednotlivých položkách, ale v nedostatku ambice, v neexistenci plánu, v úplné absenci srozumitelných a užitečných politik – tedy vizí, plánů a jejich realizací. Je to už druhý mdlý, neambiciózní a vlastně i nerealistický rozpočet předsedy vlády Andreje Babiše.