18. června 2018

Petr Fiala: Kdo vytáhl ze skříně trenýrky? ČSSD spolu se Zemanem a Babišem

Petr Fiala: Kdo vytáhl ze skříně trenýrky? ČSSD spolu se Zemanem a Babišem

FORUM 24: Na Pražském hradě vzplály obří rudé trenýrky. Nešlo o obnovení úspěšného satirického pořadu Česká soda, jak by si někdo mohl myslet. To jen prezident Zeman zvolil nový způsob politické komunikace. Rudé trenýrky rituálně shořely, aby udělaly místo rudým vlajkám. Ze skříně je spolu s Miloše Zemanem a Andrejem Babišem vytáhli a oprášili sociální demokraté. 

ČSSD uspořádala referendum o účasti ve vládě. Neobvyklé hned v několika směrech. Třeba v tom, že veřejnost od samého počátku znala průběžné výsledky. Ti, kteří šli teprve hlasovat, věděli, že jejich straničtí kolegové jsou většinově pro vládní angažmá. Těžko říci, zda to byla náhoda, nešikovnost nebo záměrná manipulace. Ve světle závažných důsledků sociálně demokratického rozhodnutí je to dnes už ale asi úplně jedno.

Výsledky stranického referenda znamenají, že tři pětiny hlasujících sociálních demokratů souhlasí se vstupem do polokomunistické vlády. Už předtím ustoupila ČSSD prakticky ze všech svých původně oznámených podmínek. Netrvala najednou na neúčasti trestně stíhaných osob ve vládě. Rezignovala na požadavek, aby hnutí ANO vzhledem k problémům Andreje Babiše nespravovalo ministerstva vnitra, financí ani spravedlnosti. Dokonce stáhla i  podmínku, že se hnutí ANO jasně a v konkrétních krocích vzdá podpory a spolupráce s SPD, aby nemělo záložní koalici.

Sociální demokraté poté, co ustoupili skoro ze všeho, co mělo pro ně nějakou cenu, vládu odsouhlasili. Přitom nevěděli, kdo bude ve vládě nebo jaké požadavky budou nakonec mít komunisté.

Jak nedůstojnou partii sociální demokracie hraje, se ukázalo hned po vyhlášení výsledků referenda. Po osmi měsících jednání-nejednání o vládě, po měsíci čekání na rozhodnutí ČSSD v referendu a sotva dva dny po jeho skončení se dovídáme, že předseda ČSSD nezná jména ministrů za ANO a jeho kandidát na ministra zahraničí Miroslav Poche není přijatelný ani pro prezidenta, ani pro KSČM a tím pádem ani pro premiéra. 

Situace, do níž se sociální demokracie z vlastního rozhodnutí vydala, je neuvěřitelná. Vidíme tu jasně, že komunisté už mluví nejen do programových věci “své” vlády, ale i do personálních záležitostí sociální demokracie. Nabízí s otázka, kam až chce demokratická levice zajít ve své sebedestrukci.

Celý text naleznete ZDE